George Gordon Byron

George Gordon Noël, 6. baron Byron odpověděl   2. prosince 1808 jedné dámě, která se ho ptala na důvod, proč na jaře opustil Anglii, skvělými,   jemně ironickými verši. Překládal jsem je s potěšením nesmírným a doufám, že stejně potěší i Vás…  

Když muž, který byl vyhnán z ráje,

otálí chvíli poblíž vrat

a vzpomínka, ač vzdálená je,

nutí ho osud proklínat,

pak jenom toulky širým krajem

žal lépe snášet naučí,

když smutně rozloučil se s rájem,

klid duše dálky zaručí.

Však, paní, teď se jedná o mě:

když nesmím sdílet už Váš šarm,

tak zdržuji se v dáli skromně,

jen povzdech pro minulost mám.

Je moudré utéci hned zkraje,

pokušení se vyhývat,

nemohu vidět krásy ráje,

aniž bych chtěl v nich přebývat.

Zdroj: www.macekvbotach.cz/nedelni-chvilka-poezie-tentokrat-s-puvabne-ironickym-lordem-byronem/