Rupert Brooke
26.06.2011 22:44
Pochybnost
Spí, tak duši dovolila,
aby do výšin se vznesla,
na které mi chybí síla.,
leží krásná tam, kde klesla,
tichá, prázdná, pohozená
jako šaty vedle křesla.
Jenom pochybnost tu zbyla
jako za vědění cena.
Jestli duše není v těle,
proč se tváří nevesele?
Myšlenka se neotočí
za víčky, jež kryjí oči,
pročpak tedy náhle je tu
náznak stínů, jež se chvějí
kolem koutků jejích retů,
tvoříce tak úsměv její.
Jestli duše odešla si,
jak to, že jí voní vlasy?
Zdroj: www.macekvbotach.cz/rupert-brooke/