Elizabeth Barrett Browningová
V celém světovém básnictví zřejmě neexistují láskyplnější verše, než jsou ty, které pod názvem Portugalské sonety věnovala svému muži Elizabeth Barrett Browningová . Sonet XIV. ( z celkem čtyřiceti čtyř, v mém překladu) budiž toho důkazem…
Když miluješ mne, miluj bez důvodu,
jen z lásky samé, neříkej mi však
„to kvůli smíchu, pro půvabný zrak,
že pěkně mluvíš, pro úžasnou shodu
co zajisté je u samého zrodu
mých pocitů, že vše je snadné pak…“
To vše, můj milý, může zastřít mrak,
vše změní se, čas lásku při svém chodu
vždy přetaví. A nemiluj mne též,
jen abys pláčem sušil moje slzy,
jde zapomenout plakat, pokud chceš,
vždyť ten, kdo pláče, rychle se ti zmrzí.
Tak miluj mne jen, že mne miluješ,
že navěky, to jistě zjistíš brzy.
Zxdroj. www.macekvbotach.cz/nedelni-chvilka-poezie-tentokrat-s-elizabeth-barrett-browningovou/