FRANTIŠEK HALAS VI.
HALAS DĚTEM
Hádanka první
Moc a moc malých švadlenek
pospíchá do domečku,
tancují tam šlapáka
po hebkém jehelníčku.
Pak seberou kdejaký prášek
a letí rovně nerovně
až tam, kde malý Kulihrášek
med mlsá paní královně.
Proč
Vidíš ten šípek? Růženka pod ním spí.
Kdo není hodný, ji ale nevidí!
A proč nebyl šípek hodný?
No, podívej se, jistě si s nožem hrál,
až do krve se nešika pořezal!
VYPRAHLÝ ŽÍZNÍ HNĚVUÄ
KHM
Jaroslavu Seifertovi
Svit hvězdy umřelé jsem pil
v zemi nepřejícné přibité mé zemi
znak jména NIC jen jinak obroubil
nití mi danou sudicemi
Olovem KDE a CO opánky podbité
za tebou bloudil mrtvý perutníku
teď do hvězd zviklaných do celé hrůzy té
sršící věnec zajíkavých díků
V truchlivišti dlouhé noci tvé
v zemi přibité v té nepřejícné zemi
sníš kníže rodné řeči žárlivé
žal lhoucí pod růžemi
Sto stínů prošlo Jarmiliným stínem
a nové lásky hrají na tvé kosti
jen po požáru jiném zhynem
a jinak vejdem do věčnosti
Beze psí úzkosti v racháni karabin
pohrobci tví tvou dávnou touhou vzplanou
ať zavoní až k nim poslední země blín
pod zemi krásnou pod zem milovanou
Nikde
Jaroslavu Seifertovi
Nikde nebýti ó Nikde ty má zemi
srostenec všech nocí sám tak mezi všemi
Nikde teskná bráno Nikde zhoubné věno
Nikde bezhlesé a Nikde ohvězděno
Nikde Nikde hloubka popelcová zpívá
všude Nikde krutá strastná mračná divá
domovina Nikde v tichu závírném
ty Nikde obílené v důlku vesmírném
Nikde polykači perlorodých září
Nikde jede mrtvých který vztekle maří
klid těch polí svatých živných mírem sladce
říji zvědavostí noži ptakopravce
Nikde čistý erbe věčných světa drantů
Nikde rozemnuté v prstech furiantů
ty lyrisme zdechlin samče práchniviny
Nikde opilosti víno spodní hlíny
Nikde poezie Nikde hněvu mého
Nikde zvůli výšek blizno dvojdomého
Nikde hrdlící se s Někde v tragédii
Nikde před uměním Nikde v tobě žiji
Nikde plode pýchy utržený v ráji
Nikde ručeji kde slzy crkotají
Nikde tího řas a víček váho přesná
Nikde Levano a Nikde hrozne česna
Nikde Nikde věrné měsidlo mých spění
Nikde hejkalů a Nikde kuropění
Nikde ohňobrvé Nikde buližníku
Nikde na tvé černi jaké vrypy křiků
Nikde luku hladu Nikde tvare nitra
Nikde vstupujících zavržených mitra
Nikde dračí setbo námelného slova
Nikde dairský supe který srdce klová
Nikde tebe hnětu prchle do ničeho
krásná nicko počtu běda konečného
Nikde krvino co zarputile trvá
Nikde měno vteřin Nikde lásko prvá
Nikde Nikde Nikde větrné mé jméno
v nic nicotou vešlé v prostor Unikděno
Nikde vrhcábe mé víry děravící
tmání dvojzpěvná zpívaná večernicí
Nikde zbraní zrání sečná
Nikde supícího věčna
Nikde v krvi rozpuštěné
do početí kosmem děné
Nikde Nikde Nikde lásko
Nikde sváre Nikde masko
Nikde kate ďábla vdovo
Nikde vše a Nikde slovo
Být vždy Nikde hodiny mé
Nikde čím tě zabydlíme
Nikde tvůrčí zaklínadlo
Nikde chtění za zrcadlo
Nikde jsi ty dech jen boží
Nikde peklu za podnoží
pominutí mé tím vinno
Nikde zrado Minervino
Hluchoněmé Nikde moje
Nikde Heleno mé Tróje
Nikde prvním nářkem dané
matečníkem ztajované
já byl tebou a ty lůnem
Nikde konci kterým stůněm
Nikde strhující bytost
Nikde žatvo Nikde lítost
Tím že vím jsem trestán stále
Nikde nikdy nedám vale
čelo Nikde veršem věnče
Nikde zpupný zakuklenče
Nikde oblud mého spánku
Nikde co zvím na kahánku
červem časně k zrání hnaný
dole soudu kostmi stlaný
Můj sedmerý svode Hollare všech pletí
Nikde vrývající skřípot do souvětí
leptává tmo dvojí narození skonu
Nikde pláče ženy Nikde Robinsonů
Nikde krtku mozku Nikde černá dlani
Nikde škrtící nás skokem při klekání
Nikde rozbitino domu Usherova
Nikde smrákavosti světla Goetheova
Nikde pylone mých hladných usebrání
Nikde šklebná tváři pcháči umírání
Nikde ukrývaná stará tajná kniho
zhlavče natažení toho posledního
Nikde rouhavé a Nikde hrsti prsti
Nikde byvší jsoucí Nikde budoucnosti
Nikde červotočů stálá vrtby směno
Nikde velká nahá otevřená ženo
Žena
Jaroslavu Seifertovi
Žena s vyhrnutou krví
až k víčkům znehybnělým nadějí
z mramorové urny jejího dříku
propadá popel dohoření
Žena jímá ve zhouslená vzlyky
temnotná kráska výhně
stooblý hrozen přezrálý
sající kmitná sršení tmy
Žena okřídlená laskavcem
krajka vlny spějící v písek muže
nad divem tamté hry skončené
dech klokotný tají
Žena šarlatová kazajka dítěte
achát útrob s blánovím zářivým
jako svatební šat za vojnatek
žena prvně samodruhá
Žena tkající hedváb mléka
v zmámené tkáni prsů
jakoby Lotova zkameněle tu stojí
a čeká až hne se přicházející
Žena teď šlojíř marné pěknosti
jež se jí nezdá k ozdobení
bledne anať přistrojit se má
do nahoty nekřtěňátka
Žena úl snůšky vybraný
leží tu nahá svíce bez plamene
a sní se jí sní o temném medu
noci která minula
Doznání
Dojat vším co je láska
k tobě se přimykám
smuten vším co je láska
před tebou utíkám
Překvapen vším co je láska
mlčím ve střehu
churav vším co je láska
soužím se pro něhu
Poražen vším co je láska
u věrných noci úst
opuštěn vším co je láska
až k sobě budu růst
Zdroj: https://ld.johanesville.net/halas/dilo