Percy Bysshe Shelley
Filosofie lásky
Každý pramen najde řeku svoji,
každá řeka svoje moře zas,
větry nebes navěky se pojí
se sladkými emocemi z krás.
Samotné přec na světě nic není,
na to boží zákon přísně dbá,
v jednu duši vše se záhy mění,
pročpak ne my dva?
Pohleď, kterak hora líbá nebe,
vlna s vlnou spolu plují v dál,
také kvítek trestal by sám sebe,
kdyby svými druhy pohrdal.
Sluneční jas něžně líbá zemi,
měsíční svit moře, to vše znáš,
k čemu však ta jejich něha je mi,
když mne nelíbáš?
*** *** ***
Jsme struny lyry dávno neladící,
z níž čistý akord dostat možné není,
rám rozeschlý má, zpuchřelý a tlící,
co zas a znovu barvu tónů mění.
Je večer - zlý sen probudí tě brzy,
je ráno - první myšlenka je pastí,
cit nebo rozum, smích anebo slzy,
vždy hýčkáme či plašíme své strasti.
Vždyť je to jedno! Vesele či smutně,
kam která cesta odbočuje prvá,
je zítřek jiný než-li dnešek nutně:
vše pomíjí, jen proměnlivost trvá.
*** *** ***
Dobrou noc
Už dobrou noc? Ach, ne! Je špatný čas,
jenž rozděluje, co má spojovat,
až umožní nám pospolu být zas,
noc dobrou dá se zvát.
Jak zvát ji dobrou, když jsem zůstal sám,
tvá sladká přání přestala už hřát,
jen pokud zapřu, že je všechny znám,
noc dobrou dá se zvát.
Jen pro srdce, jež tepou v záři svíc
až do doby, kdy ráno získá moc,
je dobrá vždy, vždyť nenutí je nic
si říkat dobrou noc.
Ubývající měsíc
Jak žena, k smrti hubená a bledá,
jež s klopýtáním mlžný závoj zvedá,
když v šílenství ven z ložnice ji pudí
zlá roztěkanost, usídlená v hrudi,
tak na východě měsíc vyšel k cíli,
též beztvarý a bílý…
Zdroj: www.macekvbotach.cz/nedelni-chvilka-poezie-tentokrat-s-romantickym-percym-bysshem-shelleym/
www.macekvbotach.cz/nedelni-chvilka-poezie-tentokrat-s-percym-byshem-shelleym/
www.macekvbotach.cz/percy-bysshe-shelley/